Úvod

Bolest se týká nás všech. Jak k ní přistupujeme a jak jí chápeme může mít podstatný vliv na náš život.

Celosvětově proto řada odborníků pracuje na tom, aby se nevhodné postoje k bolesti postupně proměňovaly. I my zde chceme poskytnout takové informace, které mají potenciál ke zvýšení kvality života jedinců žijících s bolestí.

Tyto stránky mohou sloužit jako zdroj informací pro ty, kteří s bolestí žijí i pro ty, kteří se s bolestí setkávají v rámci pomáhajících profesí.

Celosvětově řada odborníků pracuje a spolupracuje na tom, jak se co nejlepším způsobem postavit k fenoménu chronické bolesti. Lidské poznání tak jde stále dopředu.

Proč je nutné se bolestí zabývat?

Proč i nadále plošně zvyšovat informovanost a zabývat se kvalitním vědeckým výzkumem v této oblasti?

Bolest představuje přední klinický, sociální a ekonomický problém napříč všemi věkovými skupinami. Bolestivé stavy mají největší negativní dopad na kvalitu života(1)

Kolik lidí na světe se vlastně s tímto problémem setkává?

  Chronickou bolest uvádí přibližně 40% světové populace. Asi 25% světové populace tuto bolest popisuje jako střední až těžkou a omezující. Asi 12% světové populace bolest popisuje jako těžkou a velmi omezující (2).

40% populace uvádí chronickou bolest, 25% jí popisuje jako střední až těžkou a omezující a 12% jako těžkou a velmi omezující

Je tedy zřejmé, že se jedná o problematiku velkého rozsahu, která je navíc velmi komplexní.

Neexistuje žádné jednoduché a zejména pro všechny platné vysvětlení, proč u někoho bolest přetrvává déle než u jiného a ani proč bolest různě vnímáme a prožíváme. Stejně tak neexistuje žádná jednoduchá, rychlá a pro všechny účinná léčebná intervence zbavující definitivně a kompletně bolesti. Možnosti ke zvýšení kvality života jsou ale dostupné vždy.

I dlouhotrvající bolest bývá možné zmírnit nebo dokonce postupně překonat. Samozřejmě to neplatí vždy a u všech – záleží na konkrétním jedinci a jeho příběhu. Není ale vhodné mít černobílé vidění. Buď být zcela a na vždy bez bolesti anebo mít prázdný život. Takto to nefunguje. Téměř vždy existuje možnost, jak bolest lépe zvládat, méně trpět a vést kvalitnější život. Ať už bez bolesti, nebo s bolestí.

Jedince žijící s bolestí je proto nutné podpořit v tom, aby mohli žít kvalitní a naplněný život.


Jednoduchá a vždy platná vysvětlení neexistují. Neexistuje ani žádná „magická pilulka“

V čem je tedy problém?


1. Současný většinový přístup k léčbě bolesti a pohled na bolest, který je spojený s takzvaným „biomedicínským“ pohledem, se ukazuje jako nedostatečně efektivní. Momentálně je naopak světově nejvíce uznávaný takový pohled, který zahrnuje jak faktory biologické, tak psychologické, sociální a spirituální/existenciální. Žádný z těchto okruhů by neměl být opomíjen!


Každý okruh faktorů a jejich poměr je pro různé jedince jinak důležitý. Vždy je ale nutné v mít v zorném poli všechny

2. Často je podceňován vliv komplexních tělesných systémů na bolest. Je nutné neomezovat svůj pohled příliš na místo bolesti (ale také ho neignorovat!) a brát v úvahu také pohled širší, který je vědecky podloženější. Nejedná se o zavrhnutí lokálních a izolovaných faktorů, ale o rozšíření o další možnosti.

K tělesným systémům je nutné vzít v úvahu také faktory psychologické, sociální a vliv prostředí. U chronické bolesti se nestačí zaměřit jen na izolovanou část těla a zbytek faktorů ignorovat.

3. Jsou využívány neúčinné postupy, které na základě současné vědecké evidence zcela zřejmě nejsou tou správnou volbou. Zbytečné operace, nevhodná medikace, nesprávná edukace anebo neefektivní přístupy fyzioterapie – to vše s sebou nese určitá rizika a zaměřuje pohled nevhodným směrem.

4. Zkreslené informace jsou jedním z největších problémů. Někdy dokonce nepřímo vedou k udržování nebo zhoršování stavu. Často je jimi vyvoláván nepřiměřený strach, vedou k pasivitě a katastrofickému myšlení, nevhodným reakcím a chování a pozornost nevhodně přesouvají tam, kde není potřeba. Někdy se takovýmto vlivům říká „nocebo“ – negativní opak placeba.

Placebo může obtíže zmírnit, nocebo je může udržovat nebo i zhoršit

5. Často se na bolest zaměřujeme nadměrně a snažíme se necítit žádné nepříjemné pocity. To naše problémy může prohlubovat. Nadměrná snaha zbavit se „zcela a na vždy“ bolesti může vést ke spirále, která nás odvádí od naplňování ostatních potřeb – fyzických, psychických, sociálních i spirituálních. A jejich nenaplnění může zpětně negativně ovlivňovat náš život a možná i samotnou bolest.

Samozřejmě je vhodné pracovat na tom, aby bolest a zejména utrpení byly mírnější, lépe zvladatelné a méně časté. Je ale nutné najít dobrou míru toho, kolik času, energie a zdrojů tomu věnovat a nakolik tato snaha již život spíše komplikuje. I negativní a nepříjemné vjemy a zážitky totiž patří k životu a je nereálné se jim zcela vyhnout. Navíc, ne vždy znamenají něco závažného nebo jednostranně negativního.

Co s tím?

Během cesty ke zvýšení kvality života jedinců s bolestí je nutné probrat, co by měl být vlastně cíl – kam by se chtěl jedinec žijící s bolestí ve svém životě dostat a jak by vypadal jeho život, kdyby ho bolest méně omezovala.

Dále, společně s důkladným vyšetřením příslušným odborníkem (a případně ve spolupráci i s dalšími odborníky) prozkoumat všemožné biologické, psychologické a sociální faktory, které mohou mít vliv na obtíže a průběh zotavení (negativní i pozitivní vliv!).

Na základě cílů a současného stavu je následně vhodné přibližně určit, jeké jsou na cestě ke kvalitnějšímu životu překážky a co je naopak pomáhá překonat nebo obejít. Toho, co je může pomoci překonat nebo obejít může být široká škála.

Proto by měl být postup ve spolupráci s odborníky vždy „ušitý na míru“ přímo danému jedinci – nikoliv plošně, neurčitě a pro všechny stejně.

Přestože je konkrétní cesta vždy individuální, existují poměrně univerzální zásady, jak při výběru dalších kroků postupovat:

Jedna možnost nesedí vždy a všem. Vždy je nutné vybrat nejvhodnější

Zcela zásadní je postupovat ve výběru intervencí od:

  • Nejbezpečnějších
  • Nejvíce vědou podložených a nejpravděpodobněji efektivních
  • Nejvíce preferovaných jedincem s bolestí
  • Nejvíce doporučovaných zdravotníkem
  • Nejlevnějších

Žádný z těchto a výše zmíněných faktorů by neměl být opomíjen – vždy jsou proto nutné kompromisy. Ale vědomé. Také musí dojít ke shodě mezi jedincem s bolestí a zdravotníkem. Oba úhly pohledu jsou nenahraditelné. Často to v praxi ale vypadá jinak.

V nejhorších případech (kterých jistě není většina) jsou přednostně využívány zcela spekulativní a vědou nepodložené intervence (které jsou navíc často drahé a nesou s sebou rizika). Bývají také někdy chybně vysvětleny a jedinci s bolestí si tak často nejsou ani jistí, proč jsou vlastně využívány – v horším případě s nimi ani nesouhlasí. Řada jedinců žijících s bolestí je pak udržována v pasivitě a pocitu bezmoci a je v nich vzbuzován a podporován strach.

To je nutné měnit…

Zdroje:
1. Henschke, N., Kamper, S.J. and Maher, C.G., 2015, January. The epidemiology and economic consequences of pain. In Mayo Clinic Proceedings (Vol. 90, No. 1, pp. 139-147). Elsevier.

2. Croft, P., Blyth, F.M. and van der Windt, D. eds., 2010. Chronic pain epidemiology: from aetiology to public health. Oxford University Press.